GEPHRAS / GEPHRAS2
  • Project
  • Team
  • User Guide
  • Dictionary
  • Activities
  • Cooperation partners
  • Bibliography
  • Contact
GEPHRAS / GEPHRAS2
  • Project
  • Team
  • User Guide
  • Dictionary
  • Activities
  • Cooperation partners
  • Bibliography
  • Contact

caxo

[ˈkaːʒu]

caso (‘casualità’; ‘eventualità, possibilità’; ‘opportunità, convenienza’; ‘fatto, evento’; ‘attenzione prestata a qcn. o qcs.’; ‘caso giudiziario o clinico’)

N + Adj/AdjP (or Adj + N)

Genoese Italian
caso atipico
[ˈkaːʒ(u) aˈtipiku]
caso atipico
caxo affermativo
[ˈkaːʒ(u) afɛrmaˈtiːvu]
caso affermativo
caxo affortunou, fortunou
[ˈkaːʒ(u) afurtyˈnɔu̯], [ˈkaːʒu furtyˈnɔu̯]
O l’é stæto un caxo affortunou che emmo posciuo trovâ i urtimi biggetti pe-o conçerto.
caso fortunato
È stato un caso fortunato riuscire a trovare gli ultimi biglietti per il concerto.
caxo analogo
[ˈkaːʒ(u) aˈnalugu]
caso analogo
caxo appascionante
[ˈkaːʒ(u) apaʃuˈnaŋte]
caso appassionante
caxo arrestou sensa soluçion
[ˈkaːʒ(u) aresˈtɔu̯ ˈseŋsa sulyˈsjuŋ]
A strage de Bològna do 1980 o l’é un caxo arrestou ancon sensa soluçion inta stöia d’Italia.
caso insoluto
La strage di Bologna del 1980 è un caso rimasto ancora senza soluzione nella storia d’Italia.
caxo averto
[ˈkaːʒ(u) aˈvɛːrtu]
caso aperto
caxo clinico
[ˈkaːʒu ˈkliniku]
caso clinico
caxo coioso
[ˈkaːʒu kuˈjuːzu]
caso curioso
caxo commun
[ˈkaːʒu kuˈmyŋ]
caso comune
caxo complesso
[ˈkaːʒu kuŋˈplɛsˑu]
caso complesso
caxo complicou
[ˈkaːʒu kuŋpliˈkɔu̯]
caso complicato
caxo concreto
[ˈkaːʒu kuŋˈpleːtu]
caso concreto
caxo conträio
[ˈkaːʒu kuŋˈtraːju]
caso contrario
caxo delicou
[ˈkaːʒu deliˈkɔu̯]
caso delicato
caxo desgraçiou
[ˈkaːʒu dezgraˈsjɔu̯]
Primma de partî saieiva ben che se fescimo unn’asseguiaçion in sciâ sanitæ, into caxo desgraçiou che ne succede quarcösa.
caso malaugurato
Prima di partire sarebbe bene che stipulassimo un’assicurazione sulla salute, nel caso malaugurato che ci succeda qualcosa.
caxo despiou [disus.]
[ˈkaːʒu desˈpjɔu̯]
caso disperato
caxo diffiçile
[ˈkaːʒu diˈfisile]
caso difficile
caxo disperou
[ˈkaːʒu dispeˈrɔu̯]
caso disperato
caxo documentou
[ˈkaːʒu dukymeŋˈtɔu̯]
caso documentato
caxo drammatico
[ˈkaːʒu draˈmatiku]
caso drammatico
caxo emblematico
[ˈkaːʒ(u) eŋbleˈmatiku]
caso emblematico
caxo frequente
[ˈkaːʒu freˈkweŋte]
Con quella compagnia aeronautica a perdia do bagaggio a vëgne un caxo delongo ciù frequente.
caso frequente
Con quella compagnia aeronautica la perdita dei bagagli sta diventando un caso sempre più frequente.
caxo grave
[ˈkaːʒu ˈgraːve]
caso grave
caxo importante
[ˈkaːʒu ŋpurˈtaŋte]
caso importante
caxo imprevisto
[ˈkaːʒu ŋpreˈvistu]
caso imprevisto
caxo indicativo
[ˈkaːʒu ŋdikaˈtiːvu]
caso indicativo
caxo ingarbuggiou
[ˈkaːʒu ŋgarbyˈd͡ʒɔu̯]
caso intricato
caxo interessante
[ˈkaːʒu ŋtereˈsaŋte]
caso interessante
caxo internaçionale
[ˈkaːʒu ŋternasjuˈnaːle]
caso internazionale
caxo ipotetico
[ˈkaːʒ(w) ipuˈtetiku]
caso ipotetico
caxo naçionale
[ˈkaːʒ(w) nasjuˈnaːle]
caso nazionale
caxo negativo
[ˈkaːʒu negaˈtiːvu]
caso negativo
caso avverso
caxo particolare
[ˈkaːʒu partikuˈlaːre]
caso particolare
caxo patològico
[ˈkaːʒu patuˈlɔd͡ʒiku]
caso patologico
caxo pietoso
[ˈkaːʒu pje(ː)ˈtuːzu]
caso pietoso
caxo previsto
[ˈkaːʒu preˈvistu]
caso previsto
caxo scimbolico
[ˈkaːʒu ʃiŋˈbɔliku]
caso simbolico
caxo serrou
[ˈkaːʒu seˈrɔu̯]
caso chiuso
caxo sfortunou
[ˈkaːʒu sfurtyˈnɔu̯]
caso sfortunato
caxo spinoso
[ˈkaːʒu spiˈnuːzu]
caso spinoso
caxo straordinäio
[ˈkaːʒu strɔu̯rdiˈnaːju]
Ne rincresce, ma de ecceçioin se ne peu fâ solo che inte di caxi straordinäi.
caso straordinario
Ci dispiace, ma eccezioni possono essere fatte solo in casi straordinari.
caxo teòrico
[ˈkaːʒu teˈɔriku]
caso teorico
caxo tipico
[ˈkaːʒu ˈtipiku]
caso tipico
caxo tragico
[ˈkaːʒu ˈtrad͡ʒiku]
caso tragico
caxo triste
[ˈkaːʒu ˈtriste]
caso triste
caxo unico
[ˈkaːʒu ˈyniku]
caso unico

N + PrepP

Genoese Italian
caxi da vitta
[ˈkaːʒi da ˈvitˑa]
I caxi da vitta an vosciuo che mi e a Sabriña s’incontrescimo torna pe travaggio dòppo trent’anni che se no se veddeivimo ciù.
Son i caxi da vitta: çerte persoñe ti ê veddi quande ti ghe vivi inta mæxima çittæ, e dapeu ti te gh’intoppi quande t’ê in vacansa à çentanæa de chilòmetri de distansa da-a casa.
casi della vita
I casi della vita hanno voluto che io e Sabrina ci riincontrassimo per lavoro dopo trent’anni che non ci vedevamo più.
Sono i casi della vita: certe persone non le si vede quando si vive nella stessa città, e poi le si incontra in vacanza a distanza di centinaia di chilometri da casa.
caxo d’assascinio / de violensa
[ˈkaːʒu d asaˈʃiɲˑu / de ˈvjuleŋsa]
Inti urtimi tempi s’é registrou delongo ciù caxi de violensa drento do quartê.
caso d’assassinio / di violenza
Negli ultimi tempi si sono registrati sempre più casi di violenza all’interno del quartiere.
caxo d’inadempiensa
[ˈkaːʒi d inadeŋˈpjeŋsa]
caso d’inadempienza
caxo d’urgensa
[ˈkaːʒi d yrˈd͡ʒeŋsa]
caso d’urgenza
caxo de coscensa
[ˈkaːʒi de kuˈʃeŋsa]
caso di coscienza
caxo de mòrte
[ˈkaːʒi de ˈmɔːrte]
caso di morte

N + relative clause

Genoese Italian
caxo ch’o fa (de) mäpró
[ˈkaːʒi k u ˈfa de maːˈpru]
Quello ch’o l’é successo o l’é stæto un caxo ch’o n’à fæto de mäpró à tutti, ma nisciun o l’à a corpa.
caso spiacevole
Quanto è successo è stato un caso spiacevole per tutti, ma nessuno ne è colpevole.
caxo ch’o pròvoca do sciato
[ˈkaːʒi k u ˈprɔvuka du ˈʃaːtu]
caso clamoroso

Prep + Adj + N (or Prep + N + Adj)

Genoese Italian
in caxo conträio
[iŋ ˈkaːʒu kuŋˈtraːju]
Spero che o Xavëio o l’arriësce à dâme unna man à tintezzâ a casa; in caxo conträio me tocchià ciammâ un spegassin.
in caso contrario
Spero che Saverio riesca a darmi una mano a tinteggiare la casa; in caso contrario dovrò chiamare un imbianchino.

N + Prep + N (caxo)

Genoese Italian
generalitæ / totalitæ di caxi
[d͡ʒeneraliˈtɛː / tutaliˈtɛː di ˈkaːʒi]
generalità / totalità dei casi

N (Subj) + V (or V + N (predicative complement of the subject))

Genoese Italian
o caxo o s’appresenta inte quarche mòddo, o caxo o se presenta inte quarche mòddo
[u ˈkaːʒuː s apreˈzeŋta ŋte ˈkwaːrke ˈmɔdˑu], [u ˈkaːʒuː se preˈzeŋta ŋte ˈkwaːrke ˈmɔdˑu]
il caso si presenta in qualche modo
o caxo o s’appresenta, o caxo o se presenta
[u ˈkaːʒuː s apreˈzeŋta], [u ˈkaːʒuː se preˈzeŋta]
il caso si presenta
o caxo o s’appresenta..., o caxo o se presenta...
[u ˈkaːʒuː s apreˈzeŋta], [u ˈkaːʒuː se preˈzeŋta]
il caso si presenta… [seguito da aggettivo predicativo]
o caxo o se dà
[u ˈkaːʒuː se ˈda]
il caso si dà
il caso si verifica
qcs. rappresenta un caxo
[kwarˈkɔːsa rapreˈzeŋta ŋ ˈkaːʒu]
qcs. rappresenta un caso
un caxo o scceuppa
[u ˈkaːʒuː ˈʃt͡ʃɔpˑa]
un caso scoppia

V + N (DirObj or its predicative complement)

Genoese Italian
affrontâ un caxo
[afruŋˈta ŋ ˈkaːʒu]
affrontare un caso
analizzâ un caxo
[annaliˈza ŋ ˈkaːʒu]
analizzare un caso
archiviâ un caxo
[arkiˈvja ŋ ˈkaːʒu]
archiviare un caso
arvî un caxo
[arˈvi ŋ ˈkaːʒu]
Dæto e neuve testimonianse de çerti detegnui in sciâ costion, e autoritæ an deciso d’arvî torna o caxo.
aprire un caso
Date le nuove testimonianze di alcuni detenuti sulla faccenda, le autorità hanno deciso di riaprire il caso.
çittâ un caxo
[siˈta ŋ ˈkaːʒu]
citare un caso
denonçiâ un caxo
[denuŋˈsja ŋ ˈkaːʒu]
denunciare un caso
descrive un caxo
[desˈkriːve ŋ ˈkaːʒu]
descrivere un caso
documentâ un caxo
[dukymeŋˈta ŋ ˈkaːʒu]
documentare un caso
drammatizzâ un caxo
[dramaˈtiza ŋ ˈkaːʒu]
drammatizzare un caso
esaminâ un caxo
[ezamiˈna ŋ ˈkaːʒu]
esaminare un caso
fâ caxo à qcn. ò qcs.
[ˈfaː ˈkaːʒ(u) a kwarkeˈdyŋ ɔ kwarˈkɔːsa]
fare caso a qcn. o qcs.
giudicâ un caxo
[d͡ʒydiˈka(ː) ŋ ˈkaːʒu]
giudicare un caso
presentâ un caxo (à qcn.)
[prezeŋˈta(ː) ŋ kaːʒ(u) a kwarkeˈdyŋ]
presentare un caso (a qcn.)
registrâ un caxo
[red͡ʒisˈtra(ː) ŋ ˈkaːʒu]
registrare un caso
segnallâ un caxo (à qcn.)
[seɲaˈla(ː) ŋ ˈkaːʒ(u) a kwarkeˈdyŋ]
segnalare un caso (a qcn.)
serrâ un caxo
[seˈra ŋ ˈkaːʒu]
chiudere un caso
(= ‘dare per conclusa l’investigazione di un caso giudiziario’)
studiâ un caxo
[styˈdja ŋ ˈkaːʒu]
Da quello che dixe i giornali, a poliscia a l’é anon apreuvo à studiâ o caxo.
studiare un caso
esaminare un caso
Da quanto dicono i giornali, la polizia sta ancora studiando il caso.
valuâ un caxo
[vaˈlɥa ŋ ˈkaːʒu]
valutare un caso

V + N (IndirObj or its predicative complement, or else agent complement)

Genoese Italian
affiâse a-o caxo
[aˈfjaːsɔu̯ ˈkaːʒu]
affidarsi al caso
anâ à caxo
[aˈnaː (a) ˈkaːʒu]
andare a caso
indagâ in sce un caxo
[iŋdaˈga ŋ ʃe ŋ ˈkaːʒu]
indagare su un caso
investigâ in sce un caxo
[iŋvestiˈga ŋ ʃe ŋ ˈkaːʒu]
investigare su un caso
lasciâ qcs. a-o caxo
[laˈʃaː kwarˈkɔːs ɔu̯ ˈkaːʒu]
lasciare qcs. al caso
occupâse de un caxo
[ɔkyˈpaːse de ŋ ˈkaːʒu]
occuparsi di un caso

Further structures

Genoese Italian
arvî torna un caxo
[arˈviː ˈtuːrna ŋ ˈkaːʒu]
riaprire un caso
caxo limite
[ˈkaːʒu ˈlimite]
caso limite
ciù parte di caxi
[ˈt͡ʃy ˈpaːrte di ˈkaːʒi]
maggioranza dei casi
fâ a-o caxo mæ, mê / teu, tò / seu, sò / nòstro / vòstro / seu, sò
[ˈfɔu̯ ˈkaːʒu ˈmɛː / ˈmeː / ˈtøː, ˈtɔ / ˈsøː, ˈsɔ / ˈnɔstru / ˈvɔstry / ˈsøː, ˈsɔ]
Me serve di attressi pe dâ recatto à l’impianto elettrico e son vegnuo à vedde se inte sta butega gh’é quarcösa che fa a-o caxo mæ.
fare al caso mio / tuo / suo / nostro / vostro / loro
Mi servono degli attrezzi per sistemare l’impianto elettrico e sono venuto a vedere se in questo negozio c’è qualcosa che fa al caso mio.
fâ ciæo in sce un caxo
[ˈfaː ˈt͡ʃɛːu ŋ ʃe ŋ ˈkaːʒu]
far chiarezza su un caso
far luce su un caso
fâ conosce un caxo à qcn.
[ˈfaː kuˈnuʃˑe ŋ ˈkaːʒ(u) a kwarkeˈdyŋ]
far conoscere un caso a qcn.
i caxi en doî
[i ˈkaːʒi̯ ˈeŋ ˈdwiː]
I caxi en doî: ò ch’ò capio mâ mi, ò che donca a Ornella a m’à mentio.
i casi sono due
I casi sono due: o ho capito male io, oppure Ornella mi ha mentito.
inta ciù parte di caxi
[iŋta ˈt͡ʃy ˈpaːrte di ˈkaːʒi]
Inta ciù parte di caxi sto farmaco o no provòca nisciun effetto secondäio in scî paçienti.
nella maggior parte dei casi
Nella maggior parte dei casi questo farmaco non provoca alcun effetto secondario sui pazienti.
mette o caxo che...
[ˈmette u ˈkaːʒuː ˈke]
Mettemmo o caxo che no gh’aggimo davei dinæ abasta pe poei pagâ a pixon. Comme s’â gestimmo?
mettere il caso che... porre il caso che… [seguito da subordinata]
Mettiamo il caso che davvero non avessimo soldi a sufficienza per pagare l’affitto. Come la risolviamo?
o caxo o veu che...
[u ˈkaːʒuː ˈvøː ]
O caxo o veu che no gh’agge nisciuña intençion de dâ a mente à quello ch’o dixe mæ poæ.
il caso vuole che… [seguito da subordinata oggettiva]
il caso vuole che… [seguito da subordinata oggettiva] Il caso vuole che non abbia alcuna intenzione di dar retta a quello che dice mio padre.
se dà o caxo che...
[se ˈdɔu̯ ˈkaːʒu ke]
si dà il caso che...
vegnî à ëse un caxo
[veˈɲ a ˈeːse ŋ ˈkaːʒu]
diventare un caso

caxo as (part of a) DirObj (including subordinate clauses)

Genoese Italian
fâ un caxo de Stato de qcs.
[ˈfa ŋ ˈkaːʒu de ˈstaːtu de kwarˈkɔːsa]
fare un caso di Stato di qcs.
(= ‘esagerare oltremodo la gravità di qcs.’)

caxo as (part of an) IndirObj (including subordinate clauses)

Genoese Italian
dâ a mente a-i caxi seu, dâ a mente a-i caxi sò
[ˈdaː (a) ˈmeŋt ai̯ ˈkaːʒi ˈsøː], [ˈdaː (a) ˈmeŋt ai̯ ˈkaːʒi ˈsɔ]
badare ai fatti propri
farsi i fatti propri
stâ inti caxi seu, stâ inti caxi sò
[ˈsta ŋti ˈkaːʒi ˈsøː], [ˈsta ŋti ˈkaːʒi ˈsɔ]
O Bastian o l’é un che pe-o ciù o se ne stà inti caxi seu, sensa stâ à dâ a mente à quello che fa e atre gente.
badare ai fatti propri
farsi i fatti propri
Sebastiano è uno che di solito bada ai fatti propri, senza curarsi di ciò che fanno le altre persone.

caxo as part of structural phrasemes

Genoese Italian
à caxo
[a ˈkaːʒu]
a caso
inte tutti i caxi
[iŋta ˈtytˑiː ˈkaːʒi]
Inte tutti i caxi, no l’é ancon dito l’urtima poula. Gh’é ancon de poscibilitæ che o candidato o pòsse guägnâ e eleçioin.
in ogni caso
In ogni caso, non è ancora detta l’ultima parola. Ci sono ancora possibilità che quel candidato possa vincere le elezioni.
into caxo che
[iŋtu ˈkaːʒu ke]
Saià ben che se piggemmo un pægua, into caxo che ceuve.
nel caso che
nel caso in cui
Sarà meglio prendere un ombrello, nel caso che piova.
«Stâ inti caxi seu»

[ZE] A figua a mostra unna persoña ch’a çerca de no dâ à mente a quello che gh’intravëgne d’in gio con stâ inti «caxi» seu, comme se leze ascì in sciô berrettin ch’o l’à indòsso.

[IT] Nel disegno si vede che una persona cerca di ignorare ciò che succede lì vicino stando “inti caxi seu”: per questo sul cappellino vi è scritto caxi (che indica (meaning ‘farsi i fatti propri’).

[EN] The picture shows a person who is trying to ignore what is happening around him. The word “caxi” is written on his cap, which is one of the lexical components of this Genoese idiomatic expression (meaning ‘to mind one’s own business’).

[DE] Die Illustration zeigt eine Person, die versucht zu ignorieren, was um sie herum geschieht. Auf ihrer Schildkappe steht das Wort „caxi“, welches ein Bestandteil des genuesischen Phrasems (‚sich um seine eigenen Angelegenheiten kümmern‘) ist.
© Autelli, Erica / Lusito, Stefano / Konecny, Christine / Toso, Fiorenzo (2018-2021, A-C): With linguistic support by Alessandro Guasoni and drawings by Matteo Merli.
© Autelli, Erica / Konecny, Christine / Guasoni, Alessandro / Imperiale, Riccardo / Lusito, Stefano / Toso, Fiorenzo (2020-2025, D-Z): With drawings by Matteo Merli.
This work is licensed under CC BY-NC-ND 4.0
Login