GEPHRAS / GEPHRAS2
  • Project
  • Team
  • User Guide
  • Dictionary
  • Activities
  • Cooperation partners
  • Bibliography
  • Contact
GEPHRAS / GEPHRAS2
  • Project
  • Team
  • User Guide
  • Dictionary
  • Activities
  • Cooperation partners
  • Bibliography
  • Contact

butiro

[biˈtiːru]

burro

N + Adj/AdjP (or Adj + N)

Genoese Italian
butiro ascciæio
[biˈtiːr(u) aʃt͡ʃɛːˈiːu]
burro chiarificato
butiro deslenguou
[biˈtiːru dezleŋˈgwɔu̯]
Pe-o sòlito, i Knödel se mangian co-o bròddo ò con do butiro deslenguou e do formaggio grattou in çimma.
burro fuso
burro sciolto
burro squagliato
Di solito i canederli si mangiano in brodo o cosparsi di burro fuso e formaggio grattugiato.
butiro fresco
[biˈtiːru ˈfresku]
Beseugna che cattemmo un pö de butiro fresco: quello ch’emmo into frigo o l’é da cacciâ via.
burro fresco
Dobbiamo comprare un po’ di burro fresco: quello che abbiamo in frigo è da buttare.
butiro mòllo
[biˈtiːru ˈmɔlˑu]
burro morbido
butiro profummou
[biˈtiːru prufyˈmɔu̯]
burro profumato
butiro vegetale
[biˈtiːru ved͡ʒeˈtaːle]
burro vegetale

N + PrepP

Genoese Italian
butiro co-e erbe / co-e oive, co-e öive
[biˈtiːru kweː ˈɛːrbe / ˈwiːve], [biˈtiːru kweː ˈɔːi̯ve]
Ò visto in sce unna sgranzia do supermercou sto butiro co-e oive e m’é vegnuo coæ de cattâlo.
burro alle erbe / alle olive
Ho visto su uno scaffale del supermercato questo burro alle olive e mi è venuta voglia di comprarlo.
butiro co-o fortô
[biˈtiːru kuː furˈtuː]
burro fortigno
butiro co-o rançio
[biˈtiːru kuː ˈraŋsju]
burro rancido
burro irrancidito
burro stantio
butiro da töa
[biˈtiːru da ˈtɔːa]
burro da tavola
butiro de parma / de scheuggia
[biˈtiːru de ˈpaːrma / de ˈskød͡ʒˑa]
O butiro de scheuggia o s’ottëgne co-a scheuggia ch’a l’arresta da-o travaggio co-i formaggi.
burro di palma / di siero
Il burro di siero si ottiene col siero residuo della lavorazione dei formaggi.
butiro sensa sâ
[biˈtiːru ˈseŋsa ˈsaː]
burro senza sale

N + relative clause

Genoese Italian
butiro ch’o l’à o fortô
[biˈtiːru k u l ˈɔu̯ furˈtuː]
burro fortigno
butiro ch’o l’à o rançio
[biˈtiːru k u l ˈɔu̯ ˈraŋsju]
Da quante l’é ch’o l’é chì sto butiro? No t’æ visto ch’o l’à o rançio?
burro rancido
burro irrancidito
burro stantio
Da quant’è che è qui questo burro? Non hai visto che è irrancidito?

N + Prep + N (butiro)

Genoese Italian
bescheutti co-o butiro
[besˈkøtˑi kuː biˈtiːru]
De mòddo che no me vëgne famme fin à l’oa de disnâ, pe colaçion me mangio delongo unna bella porçion de bescheutti co-o butiro.
biscotti al burro
In modo che non mi venga fame fino all’ora di pranzo, a colazione mangio sempre una bella porzione di biscotti al burro.
cuggiâ de butiro
[kyˈd͡ʒaː de biˈtiːru]
cucchiaiata di burro
daddin de butiro
[daˈdiŋ de biˈtiːru]
dadino di burro
euve co-o butiro
[ˈøːve kuː biˈtiːru]
Dæto ch’aiva sprescia de sciortî, me son fæto solo che doe euve co-o butiro a-a spedia.
uova al burro
Dal momento che avevo fretta di uscire, mi sono fatto solo due uova al burro al volo.
fabricaçion do butiro
[fabrikaˈsjuŋ du biˈtiːru]
fabbricazione del burro
fiocchetto de butiro
[fjuketˑu de biˈtiːru]
fiocchetto di burro
fiòcco de butiro
[ˈfjɔkˑu de biˈtiːru]
fiocco di burro
noxe de butiro
[ˈnuːʒe de biˈtiːru]
Quande o riso o l’à finio de cheuxe, azzonzeighe unna noxe de butiro pe fâlo vegnî ciù cremmoso.
noce di burro
Quando il risotto ha terminato la cottura, unite una noce di burro per farlo diventare più cremoso.
pan de butiro
[ˈpaŋ de biˈtiːru]
panetto di burro
pastasciuta co-o butiro
[pastaˈʃyːta kuː biˈtiːru]
Dæto che t’æ avuo tutto o giorno o mâ de pansa, de çeña t’inandio solo che un pittin de pastasciuta co-o butiro.
pasta al burro
Dato che hai avuto mal di pancia tutto il giorno, per cena ti preparo solo un po’ di pasta al burro.
quantitæ de butiro
[kwaŋtiˈtɛː de biˈtiːru]
Quæ a l’é a quantitæ de butiro pe coxinâ sta pittansa?
dose di burro
Qual è la dose di burro per cucinare questo piatto?
risso de butiro
[ˈrisˑu de biˈtiːru]
riccio di burro
ricciolo di burro
scagge de butiro
[ˈskad͡ʒˑe de biˈtiːru]
scaglie di burro
seu de butiro [disus.]
[ˈsøː de biˈtiːru]
strato di burro
strato de butiro
[ˈstraːtu de biˈtiːru]
strato di burro
tocchetto de butiro
[tuˈketˑu de biˈtiːru]
pezzetto di burro

N (Subj) + V (or V + N (predicative complement of the subject))

Genoese Italian
o butiro o se deslengua
[u biˈtiːruː se dezˈleŋgwa]
il burro si scioglie
il burro si squaglia
o butiro o se guasta
[u biˈtiːruː se ˈgwasta]
il burro va a male

V + N (DirObj or its predicative complement)

Genoese Italian
addeuviâ o butiro, deuviâ o butiro
[adøːˈvjɔu̯ biˈtiːru], [døːˈvjɔu̯ biˈtiːru]
usare il burro
arrissâ o butiro
[arˑiˈsˑaː u biˈtiːru], [arˑiˈsˑɔu̯ biˈtiːru]
arricciare il burro
ascädâ o butiro, scädâ o butiro
[askaːˈdɔu̯ biˈtiːru], [skaːˈdɔu̯ biˈtiːru]
scaldare il burro
azzonze o butiro (à qcs.)
[aˈzuŋzɔu̯ biˈtiːr(u) a kwarˈkɔːsa]
aggiungere il burro (a qcs.)
unire il burro (a qcs.)
deslenguâ o butiro
[dezleŋˈgwɔu̯ biˈtiːru]
fondere il burro
sciogliere il burro
squagliare il burro
frollâ o butiro
[fruˈlɔu̯ biˈtiːru]
frullare il burro
montâ o butiro (con qcs.)
[muŋˈtɔu̯ biˈtiːru kuŋ kwarˈkɔːsa]
montare il burro (con qcs.)
remesciâ o butiro (con qcs.), rumesciâ o butiro (con qcs.)
[remeˈʃɔu̯ biˈtiːru kuŋ kwarˈkɔːsa], [rymeˈʃɔu̯ biˈtiːru kuŋ kwarˈkɔːsa]
mescolare il burro (con qcs.)
sparmâ o butiro (in sce qcs.)
[sparˈmɔu̯ biˈtiːru ŋ ʃe kwarˈkɔːsa]
Pe colaçion me sparmo do butiro in sce unna fetta de pan e ghe metto un çimma un pö de formaggio.
spalmare il burro (su qcs.)
A colazione spalmo del burro su una fetta di pane e ci metto sopra una fetta di formaggio.
travaggiâ o butiro (con qcs.)
[travaˈd͡ʒɔu̯ biˈtiːru kuŋ kwarˈkɔːsa]
lavorare il burro (con qcs.)

V + N (IndirObj or its predicative complement, or else agent complement)

Genoese Italian
cheuxe qcs. co-o butiro
[ˈkøːʒe kwarˈkɔːsa kuː biˈtiːru]
cuocere qcs. col burro
condî qcs. co-o butiro
[kuŋˈdiː kwarˈkɔːsa kuː biˈtiːru]
condire qcs. col burro
cosparze qcs. co-o butiro
[kusˈpaːrze kwarˈkɔːsa kuː biˈtiːru]
cospargere qcs. di burro
frizze qcs. into butiro
[ˈfrizˑe kwarˈkɔːsa ŋtu biˈtiːru]
friggere qcs. nel burro
inmorbidî qcs. co-o butiro
[iŋmurbiˈdiː kwarˈkɔːsa kuː biˈtiːru]
ammorbidire qcs. col burro
onze qcs. co-o butiro, vonze qcs. co-o butiro
[ˈuŋze kwarˈkɔːsa kuː biˈtiːru], [ˈvuŋze kwarˈkɔːsa kuː biˈtiːru]
Primma de mette i fietti de bibin inta poela, l’é ben che ti â vonzi con un pittin de butiro, de mòddo che a carne a no s’attacche a-o fondo.
ungere qcs. col burro
Prima di mettere i filetti di tacchino in padella, è bene ungerla con un po’ di burro, in modo che la carne non si attacchi a fondo.
soffrizze qcs. into butiro
[suˈfrizˑe kwarˈkɔːsa ŋtu biˈtiːru]
soffriggere qcs. nel burro

Further structures

Genoese Italian
dâ do savô a-o butiro (con qcs.)
[ˈdaː du saˈvw ɔu̯ biˈtiːru kuŋ kwarˈkɔːsa]
insaporire il burro (con qcs.)
dâ unna sparmâ co-o butiro à qcs.
[ˈdaː na sparˈmaː kuː biˈtiːr(u) a kwarˈkɔːsa]
dare una spalmata di burro a qcs.
fâ ciömâ qcs. into butiro
[ˈfaː t͡ʃɔːˈmaː kwarˈkɔːsa ŋtu biˈtiːru]
Quande s’é fæto ciömâ l’aggio inte l’euio e into butiro pe un menuto, se gh’azzonze e patatte.
rosolare qcs. nel burro
Una volta fatto rosolare l’aglio nell’olio e nel burro per un minuto, vanno aggiunte le patate.
fâ vegnî mòllo o butiro
[ˈfaː veˈɲiː ˈmɔlˑuː biˈtiːru]
ammorbidire il burro
o butiro o piggia o rançio
[u biˈtiːruː ˈpid͡ʒˑ ɔu̯ ˈraŋsju]
il burro irrancidisce
o butiro o vëgne duo, o butiro o ven duo
[u biˈtiːruː ˈveːɲe ˈdyːu], [u biˈtiːruː ˈveŋ ˈdyːu]
il burro si indurisce
il burro si solidifica

butiro as part of comparative phrasemes

Genoese Italian
ëse mòllo comme o butiro
[ˈeːse ˈmɔlˑu ˈkumˑɔu̯ biˈtiːru]
essere tenero come il burro

Historical phrasemes found in DESGEL

Genoese ancient Genoese
onze qcs. co-o butiro, vonze qcs. co-o butiro
ungi cum butirro frito (f. s. XV: DESGEL)
«Pan de butiro».

[ZE] Unna forma de butiro a l’é rappresentâ inte sta figua pe meitæ à mòddo de pan (inteiso comme o produto d’ægua e fæña), con referensa a-a primma acceçion de st’urtima poula.

[IT] Un panetto di burro è qui rappresentato – giocando su un’interpretazione che si presta anche nel caso dell’italiano – per metà a forma di pagnotta, rimandando al significato principale del sostantivo “pan” (‘pane’).

[EN] In this drawing, a pack of butter is represented as being half bread-shaped, due to the double meaning of the Genoese word “pan” for both ‘pack (of butter)’ and ‘bread’.

[DE] Ein Päckchen Butter wird in dieser Darstellung zur Hälfte als Brotlaib dargestellt, was auf die Doppelbedeutung des genuesischen Wortes „pan“ anspielt, das in ‚Päckchen Butter‘ („pan de butiro“) sowie ‚Brot‘ („pan“) enthalten ist.
© Autelli, Erica / Lusito, Stefano / Konecny, Christine / Toso, Fiorenzo (2018-2021, A-C): With linguistic support by Alessandro Guasoni and drawings by Matteo Merli.
© Autelli, Erica / Konecny, Christine / Guasoni, Alessandro / Imperiale, Riccardo / Lusito, Stefano / Toso, Fiorenzo (2020-2025, D-Z): With drawings by Matteo Merli.
This work is licensed under CC BY-NC-ND 4.0
Login