GEPHRAS / GEPHRAS2
  • Project
  • Team
  • User Guide
  • Dictionary
  • Activities
  • Cooperation partners
  • Bibliography
  • Contact
GEPHRAS / GEPHRAS2
  • Project
  • Team
  • User Guide
  • Dictionary
  • Activities
  • Cooperation partners
  • Bibliography
  • Contact

nuvia

[ˈnyːvja]

nuvola

N + Adj/AdjP (or Adj + N)

Genoese Italian
nuvie basse
[ˈnyːvje ˈbasˑe]
nuvole basse
nuvie fosche
[ˈnyːvje ˈfuske]
nuvole fosche
nuvie grixe
[ˈnyːvje ˈgriːʒe]
nuvole grigie
nuvie neigre
[ˈnyːvje ˈnei̯gre]
nuvole nere
nuvie passaggee
[ˈnyːvje pasˑaˈd͡ʒˑeːe]
nuvole passeggere
nuvie ræe
[ˈnyːvje ˈrɛːe]
nuvole rade
nuvie reusa
[ˈnyːvje ˈrøːza]
nuvole rosa

N + PrepP

Genoese Italian
nuvia de pua
[ˈnyːvja de ˈpyːa]
nuvola di polvere
nuvie à pan
[ˈnyːvj(e) a ˈpaŋ]
cielo a pecorelle

N (Subj) + V (or V + N (predicative complement of the subject))

Genoese Italian
e nuvie creuvan qcs.
[e ˈnyːvje ˈkrøːvaŋ kwarˈkɔːsa]
le nuvole coprono qcs.
e nuvie s’allontañan
[e ˈnyːvje s aluŋˈtaŋˑaŋ]
le nuvole si allontanano
e nuvie s’ammuggian
[e ˈnyːvje s aˈmyd͡ʒaŋ]
le nuvole si ammucchiano
e nuvie s’avvexiñan
[e ˈnyːvje s aveˈʒiŋˑaŋ]
le nuvole si avvicinano
e nuvie s’inspessiscian
[e ˈnyːvje s iŋspeˈsiʃaŋ]
le nuvole si inspessiscono
e nuvie scentan
[e ˈnyːvje ˈʃeŋtaŋ]
le nuvole scompaiono
e nuvie se arvan
[e ˈnyːvje se ˈaːrvaŋ]
le nuvole si aprono
e nuvie se mescian
[e ˈnyːvje se ˈmeʃaŋ]
le nuvole si muovono

V + N (DirObj or its predicative complement)

Genoese Italian
scorrî e nuvie
[skuˈrj eː nyːvje]
fugare le nuvole
spassâ via e nuvie
[spaˈsaː ˈviːɛː ˈnuːvje]
spazzare via le nuvole

Further structures

Genoese Italian
çê carrrego de nuvie
[ˈseː ˈkaregu de ˈnyːvje]
cielo carico di nuvole
e nuvie pòrtan l’ægua
[e ˈnyːvje ˈpɔːrtaŋ l ˈɛːgwa]
le nuvole portano la pioggia
ëse inguggeito da-e nuvie
[ˈeːse ŋgyˈd͡ʒei̯tu dɛː ˈnyːvje]
essere avvolto dalle nuvole
nuvie de d’ato a-e montagne
[ˈnyːvje de d ˈaːt(w) ɛː muŋˈtaɲˑe]
nuvole sopra le montagne

nuvia as (part of an) IndirObj (including subordinate clauses)

Genoese Italian
cazze d’inte nuvie
[ˈkazˑe d iŋte ˈnyːvje]
cadere dalle nuvole
(= ‘venire improvviamente a sapere di qcs. che non ci si aspettava’)
ëse inte nuvie
[ˈeːse ŋte ˈnyːvje]
avere la testa fra le nuvole
(= ‘essere distratto’)

Historical phrasemes found in DESGEL

Genoese ancient Genoese
ëse inte nuvie
ti me poæri ben int’re nuvere (1772: DESGEL)
nuvie neigre
re nuvore un pô neigre, un pô depente / dall’ærco (14,44); se squarza in ære / uña nuvera d’oro (1772: DESGEL)
uña nuvora neigra, chi se và formando per aria de potentissime bastonæ che cioveran sciù e mæ spalle (1781: DESGEL)
spassâ via e nuvie
spazzà re nuvere d’erró (1588: DESGEL)
«nuvie à pan»

[ZE] Quande o çê o l’é nuvioso in zeneise se ghe dixe ch’o l’àa forma de poen ciuffito che à pegoete comme in italian, pe sta raxon e nuvie pan di panetti sciòcchi in çê.

[IT] Quando il cielo è nuvoloso in genovese si dice che è a forma di panini piuttosto che a pecorelle come in italiano, per questo le nuvole hanno le sembianze di panini morbidi nel cielo.

[EN] When the sky is cloudy, in Genoese, it is said to be shaped like panini rather than sheep, as in Italian or English, which is why the clouds look like soft panini in the sky here.

[DE] Wenn der Himmel bewölkt ist, sagt man im Genuesischen, dass er die Form von Panini hat, also Brötchen, und nicht wie im Italienischen und Deutschen die Form von Schäfchen. Deshalb sehen die Wolken hier wie weiche Brötchen am Himmel aus.
© Autelli, Erica / Konecny, Christine / Guasoni, Alessandro / Imperiale, Riccardo / Lusito, Stefano / Toso, Fiorenzo (2020-2025, D-Z): With drawings by Matteo Merli.
This work is licensed under CC BY-NC-ND 4.0
Login