GEPHRAS / GEPHRAS2
  • Project
  • Team
  • User Guide
  • Dictionary
  • Activities
  • Cooperation partners
  • Bibliography
  • Contact
GEPHRAS / GEPHRAS2
  • Project
  • Team
  • User Guide
  • Dictionary
  • Activities
  • Cooperation partners
  • Bibliography
  • Contact

sô

[ˈsuː]

sole

N + Adj/AdjP (or Adj + N)

Genoese Italian
sô affogou
[ˈsw aːfˑuˈgɔu̯]
sole rovente
sô african
[ˈsw aːfriˈkaŋ]
sole africano
sô basso
[ˈsuː ˈbasˑu]
sole basso
sô ciæo
[ˈsuː ˈt͡ʃɛːu]
sole chiaro
sô erto
[ˈsuː ˈɛːrtu]
sole alto
sô fòrte
[ˈsuː ˈfɔːrte]
sole forte
sô freido
[ˈsuː ˈfrei̯du]
sole freddo
sô indoou
[ˈsw iŋˈdwɔu̯]
sole dorato
sô intenso
[ˈsw iŋˈteŋsu]
sole intenso
sô luxente
[ˈsw lyˈʒeŋte]
sole lucente
sô mäveggioso
[ˈsuː maːveˈd͡ʒˑuːzu]
sole meraviglioso
sô mòllo
[ˈsuː ˈmɔlˑu]
sole debole
sô mouto
[ˈsuː ˈmɔu̯tu]
sole malato
sô schillente
[ˈsuː skiˈleŋte]
sole splendente
sole sfolgorante
sô smòrto
[ˈsuː ˈzmɔːrtu]
sole brumoso
sô vellou
[ˈsuː veˈlˑɔu̯]
sole velato
sole opaco

N + PrepP

Genoese Italian
sô de primmaveia / de stæ / d’ötunno / d’inverno
[ˈsuː de primaˈvei̯ˑa / de ˈstɛː / d ɔu̯ˈtynˑu / d iŋˈvɛːrnu]
sole primaverile / estivo / autunnale / invernale
sô in lion
[ˈsu ŋ ˈljuŋ]
solleone
sô in negrisso
[ˈsw iŋ neˈgrisˑu]
eclissi di sole

N + relative clause

Genoese Italian
sô ch’o bruxa
[ˈsuː k u ˈbryːʒa]
sole ardente
sô ch’o cheuxe
[ˈsuː k u ˈkøːʒe]
sole cocente
sô ch’o scciappa e prie
[ˈsuː k u ˈʃt͡ʃapˑɛː ˈpriːe], [ˈsuː k u ˈʃt͡ʃapˑa e ˈpriːe]
sole che spacca le pietre

N + Prep + N (sô)

Genoese Italian
chinâ do sô
[kiˈnaː du ˈsuː]
calar del sole
corpo de sô
[ˈkuːrpu de ˈsuː]
colpo di sole
giornâ sensa sô
[d͡ʒurˈnaː ˈseŋsa ˈsuː]
giornata senza sole
imbatto do sô
[iŋˈbatˑu du ˈsuː]
riflesso del sole
luxe do sô
[ˈlyːʒe du ˈsuː]
luce del sole
raggio de sò
[ˈrad͡ʒˑu de ˈsuː]
raggio di sole
spægâ do sô
[spɛːˈgaː du ˈsuː]
levar del sole

N (Subj) + V (or V + N (predicative complement of the subject))

Genoese Italian
o sô o baxa qcn. ò qcs.
[u ˈsuː (u) ˈbaːʒa kwarkeˈdyŋ ɔ kwarˈkɔːsa]
il sole bacia qcn. o qcs.
o sô o cheuxe qcn.
[u ˈsuː (u) ˈkøːʒe kwarkeˈdyŋ]
il sole cuoce qcn.
o sô o chiña
[u ˈsuː (u) ˈkiŋˑa]
il sole cala
o sô o gia (d’in gio à qcs.)
[u ˈsuː (u) ˈd͡ʒiːa d iŋ ˈd͡ʒiːu a kwarˈkɔːsa]
il sole gira (intorno a qcs.)
o sô o l’abbarluga qcn.
[u ˈsuː (u) l abˑarˈlyːga kwarkeˈdyŋ]
il sole abbaglia qcn.
o sô o l’abbronza qcn.
[u ˈsuː (u) l aˈbˑruŋza kwarkeˈdyŋ]
il sole abbronza qcn.
o sô o l’ascada qcn. ò qcs.
[u ˈsuː (u) l asˈkaːda kwarkeˈdyŋ]
il sole scalda qcn. o qcs.
o sô o l’inorbisce qcn.
[u ˈsuː (u) l inurˈbiʃˑe kwarkeˈdyŋ]
il sole acceca qcn.
o sô o luxe
[u ˈsuː (u) ˈlyːʒe]
il sole splende
o sô o meue
[u ˈsuː (u) ˈmøːe]
il sole muore
o sô o nasce
[u ˈsuː (u) ˈnaʃˑe]
il sole nasce
o sô o picca da quarche parte
[u ˈsuː (u) ˈpikˑa da ˈkwaːrte ˈpaːrte]
il sole batte da qualche parte
o sô o scenta
[u ˈsuː (u) ˈʃeŋta]
il sole scompare
o sô o sciòrte
[u ˈsuː (u) ˈʃɔːrte]
il sole esce
o sô o spæga
[u ˈsuː (u) ˈspɛːga]
il sole sorge
o sô o tramonta
[u ˈsuː (u) traˈmuŋta]
il sole tramonta
o sô o va zu
[u ˈsuː (u) ˈva ˈzy]
il sole va giù

V + N (DirObj or its predicative complement)

Genoese Italian
ammiâ o sô
[aˈmˑjɔu̯ ˈsuː], [aˈmˑjaː u ˈsuː]
guardare il sole
gödîse o sô
[gɔːˈdiːsɔu̯ ˈsuː], [gɔːˈdiːse u ˈsuː]
godersi il sole
oscuî o sô
[usˈkɥiː u ˈsuː]
oscurare il sole
osservâ o sô
[ɔsˑɛrˈvɔu̯ ˈsuː], [ɔsˑɛrˈvaː u ˈsuː]
osservare il sole
piggiâ o sô
[piˈd͡ʒˑɔu̯ ˈsuː], [piˈd͡ʒˑaː u ˈsuː]
prendere il sole

V + N (IndirObj or its predicative complement, or else agent complement)

Genoese Italian
accoegâse sotta a-o sô
[akˑweːˈgaːse ˈsutˑ(a) ɔu̯ ˈsuː]
coricarsi al sole
arrostîse sotta a-o sô, rostîse sotta a-o sô
[arˑusˈtiːse ˈsutˑ(a) ɔu̯ ˈsuː], [rusˈtiːse ˈsutˑ(a) ɔu̯ ˈsuː]
arrostire al sole
ascädâse sotta a-o sô
[askaːˈdaːse ˈsutˑ(a) ɔu̯ ˈsuː]
scaldarsi al sole
asciugâse sotta a-o sô
[aʃyˈgaːse ˈsutˑ(a) ɔu̯ ˈsuː]
asciugarsi al sole
assettâse sotta a-o sô
[asˑeˈtˑaːse ˈsutˑ(a) ɔu̯ ˈsuː]
sedersi al sole
bruxâse sotta a-o sô
[bryˈʒaːse ˈsutˑ(a) ɔu̯ ˈsuː]
bruciarsi a sole
scottare al sole
ciömâ sotta a-o sô
[t͡ʃɔːˈmaː ˈsutˑ(a) ɔu̯ ˈsuː]
crogiolarsi al sole
destendise sotta a-o sô
[desˈteŋdise ˈsutˑ(a) ɔu̯ ˈsuː]
stendersi al sole
protezze qcs. ò qcn. da-o sô
[pruˈtezˑe kwarˈkɔsa ɔ kwarkeˈdyŋ dɔu̯ ˈsuː]
proteggere qcs. o qcn. dal sole
protezzise da-o sô
[pruˈtezˑise dɔu̯ ˈsuː]
proteggersi dal sole
stâ a-o sô
[ˈst(aː) ɔu̯ ˈsuː]
stare al sole

Further structures

Genoese Italian
a-o levâ do sô
[ɔu̯ leˈvaː du ˈsuː]
al levar del sole
a-o spæga do sô
[ɔu̯ spɛːˈgaː du ˈsuː]
al sorgere del sole
o sô o manda sciamme
[u ˈsuː (u) ˈmaŋda ˈʃamˑe]
il sole fiammeggia
il sole dardeggia
o sò o se bolla into mâ
[u ˈsuː (u) se ˈbulˑa (i)ŋtu ˈmaː]
il sole si tuffa in mare
qcs. l’é giou verso o sô
[kwarˈkɔːsa l e ˈd͡ʒjɔu̯ ˈvɛːrsuː ˈsuː], [kwarˈkɔːsa l e ˈd͡ʒjɔu̯ ˈvɛːrsu u ˈsuː]
qcs. è rivolto verso il sole

sô as (part of a) DirObj (including subordinate clauses)

Genoese Italian
giâ o sô co-e stanghe [iron.]
[ˈd͡ʒjɔu̯ ˈsuː kweː ˈstaŋge], [ˈd͡ʒjaː u ˈsuː kweː ˈstaŋge]
fare le fatiche d’Ercole [rif. a persona che si comporta come se stesse affrontando fatiche sovrumane]
vedde o sô à quaddretti
[ˈvedˑɔu̯ ˈsw aː kwaˈdretˑi], [ˈvedˑe u ˈsw aː kwaˈdretˑi]
vedere il sole a scacchi
(= ‘trovarsi in prigione’)

sô as (part of an) IndirObj (including subordinate clauses)

Genoese Italian
fâ qcs. a-a luxe do sô
[ˈfaː kwarˈkɔːsaː (a) ˈlyːʒe du ˈsuː]
far qcs. alla luce del sole
(= ‘compiere un’azione senza nasconderla agli altri’)
no ësighe ninte de neuvo sotta a-o sô
[nw ˈeːsige ˈniŋte de ˈnøːvu ˈsutˑ(a) ɔu̯ ˈsuː]
non esserci niente di nuovo sotto il sole
(= ‘non esserci alcuna novità’)

sô as part of comparative phrasemes

Genoese Italian
bello comme o sô
[ˈbelˑu ˈkumˑɔu̯ ˈsuː], [ˈbelˑu ˈkumˑe u ˈsuː]
bello come il sole
ciæo comme o sô
[ˈt͡ʃɛːu ˈkumˑɔu̯ ˈsuː], [ˈt͡ʃɛːu ˈkumˑe u ˈsuː]
chiaro come il sole
deslenguâse comme giassa a-o sô
[dezleŋˈgwaːse ˈkumˑe ˈd͡ʒasˑ(a) ɔu̯ ˈsuː], [dezleŋˈgwaːse ˈkumˑe ˈd͡ʒasˑ(a) ɔu̯ ˈsuː]
sciogliersi come neve al sole

sô as part of structural phrasemes

Genoese Italian
pe tutto l’öo ch’ascada o sô
[pe ˈtytˑu l ˈɔːu k asˈkaːdɔu̯ ˈsuː], [pe ˈtytˑu l ˈɔːu k asˈkaːda u ˈsuː]
per tutto l’oro del mondo
«giâ o sô co-e stanghe»

[ZE] Pe rappresentâ o scignificato letteale de sta collocaçion, inte unna scena surreale un òmmo moscoloso o se sfòrsa vixibilmente tanto ch’o se preuva de vortâ o sô, de impugnâ con fòrsa de longhe stangne. In sciô sfondo diverse persoñe osservan mäveggiæ, con esprescioin de incredulitæ depente in scê seu cae e con e moen sollevæ in segno de stupô. Infæti, sta collocaçion a l’indica e soviumanitæ de unna fadiga pægia.

[IT] Per rappresentare il significato letterale di questa collocazione, in una scena surreale un uomo muscoloso si sforza visibilmente mentre tenta di girare il sole, impugnando con forza delle lunghe stanghe. Sullo sfondo diverse persone osservano attonite, con espressioni di incredulità dipinte sui loro volti e con le mani sollevate in segno di stupore. Infatti, tale collocazione indica la sovrumanità di una fatica tale.

[EN] In order to convey the literal meaning of this collocation, the illustration features a muscly man who is attempting to turn the sun by poking it with long poles. In the background, several people are watching with bewildered facial expressions. They are also raising their hands to express their astonishment. This collocation actually refers to the fact that this effort is superhuman.

[DE] Um die wörtliche Bedeutung dieser Kollokation wiederzugeben, strengt sich ein muskulöser Mann sichtbar an, um die Sonne zu wenden, indem er sie mit langen Stangen anstupst. Im Hintergrund sehen einige Personen verwundert zu, wie an ihren ungläubigen Gesichtern zu erkennen ist. Sie erheben ihre Hände, um ihr Erstaunen zum Ausdruck zu bringen. Tatsächlich bedeutet diese Kollokation, dass eine solche Anstrengung übermenschlich sei.
© Autelli, Erica / Konecny, Christine / Guasoni, Alessandro / Imperiale, Riccardo / Lusito, Stefano / Toso, Fiorenzo (2020-2025, D-Z): With drawings by Matteo Merli.
This work is licensed under CC BY-NC-ND 4.0
Login